Ze života matky - BÁRA

O JEDNOM LEDNOVÉM ZÁZRAKU (28.LEDNA 2022)

Tehdy byl fakt mráz - a Barborka se rozhodla, že přijde mezi nás. To ráno jsem se cítila poněkud jinak...

Protože jsem neměli auto, raději jsme zavčasu vyrazili pražskou MHD do krčské porodnice. Po prohlídce na dotaz, zda vnímám stahy, řekla jsem jen, "vážně?". O hodinu později jsem již nerozporovala. Prosta informací, kterými jsou vybaveny dnešní matky jsem netušila, do čeho jdu. Žádný předporodní kurz, načtené minimum z jediné knihy, která byla tehdy k dispozici, několik střípků z vyprávění maminky, babičky. Věřila jsem, že zvládnu porodit své dítě, jako všechny ženy v našem rodě. Věřila jsem sobě i dítěti, že to prostě spolu dáme.

Od prvních bolestí se za 3 hodiny narodila k mému překvapení ( všichni jsme byli na 99% přesvědčeni, že to bude kluk) holčička Barunka. Ten pocit štěstí, který se mi kolem srdce rozlil, když jsem ji měla v náručí, se nedá popsat slovy. 

Vzmohla jsem se na jediné slovo, "Barunko", a už se mi lily po tvářích slzy, slzy všech emocí, které jsem snad mohla v ten okamžik mít. Dodnes ten obraz živě vidím a cítím.

Jak so stalo, že je to dnes UŽ 30let?!? Kde jsou všechny ty roky? Voda je vzala...

Milá moje, buď v souladu sama se sebou, žij tak, jak chceš žít. A i když si mnohdy lezeme na nervy, ty víš, a i já vím...

S láskou máma