Ruce

RUCE moje, co se vám to stalo?!

?Stále něco děláte - vaříte, uklízíte, tvoříte, malujete, hýčkáte, pěstíte, masírujete, hladíte, drbete, myjete, dotýkáte se, hmatáte, nosíte, těžkáte...Kdy se vám TO stalo? To bylo her od mala, kolikrát jste byly upatlané a znova umyté, kolikrát vás máma přes ně plácla - fuj, to se nedělá, to je e-e!, pak jste chovaly a přebalovaly děti, konejšily, hladily bolístky, objímaly svého muže, dokonce si lakovaly nehty, zdobily se prsteny .....a teď tohle?!?!Jak to, že jsem si vás nikdy nestihla všimnout?

Aaach nee, to není stáří, jen jste nějak dozrály, a pořád vás mám ráda - a pořád umíte dotek a možná ještě víc, než dříve. Protože vychází z duše a vy, RUCE moje, jste nástrojem k tvoření, ztvárníte to, co DUŠE vyšle.

Děkuji vám za to, že vás mám. A odpusťte, jestli jsem vás snad nařkla z nevzhlednosti..